Proč kojit
Kojení je normální, přirozený a fyziologický způsob krmení detí.

O kojení všeobecně zde

Nasycení

Rozvoj mozku

Uspávaní

Utišení

Vztah

Blízkost

Láska

Pohodlí


Mateřské mléko

Všechny důležité výživové látky - cukry, tuky, bílkoviny

Vitamíny, minerály, probiotiká, protilátky, imunitní faktory

Růstové faktory, hormony

Stovky látek, které se nikde jinde nenacházejí

Více než 700 druhů mikroorganizmů

Sání na prsu

Reguluje činnost srdce

Reguluje dýchání

Reguluje telesnou teplotu - zahřeje, ochladí

Snižuje hladiny stresových hormonů

Snižuje prožívaní bolesti maminky i miminka


Kojení není jenom pití a příjem mateřského mléka. Pro maminku i miminko znamená mnohem víc. Je to jejich vzájemný vztah, blízkost a budování důvěry. Kojení upokojuje, utišuje, snižuje prožívání stresu a miminko se každým kojením učí, že potřeby dítěte naplňuji lidé, ne věci.

Výhody pro maminku

U kojící matky dochází k rychlejšímu zavinování dělohy, tím je ztráta krve menší, což pomáhá lépe uchovávat zásoby železa v těle matky (ochrana před chudokrevností). Bezproblémové kojení dodává matce pocit uspokojení a sebedůvěry a mnoho radostných prožitků. Psychická pohoda matky přispívá i k jejímu duševnímu zdraví. Důvěrný vztah mezi matkou a dítětem většínou kladně ovlivňuje i jejich vzájemné vztahy v budoucnu.

Kojení je pro matku zdravé. Ale málo se o tom mluví. Ženy by měli kromě jiného kojit také pro svoje zdraví. Kojení patří mezi hlavní nástroj prevence rakoviny prsníků. Všechny kampaně zaměřující se na prevenci rakoviny prsníku by se měli zaměřit na kojení. Kojení je taky prevenci pro rakovinu vaječníků, dělohy a endometria, chrání proti osteoporóze, snižuje potřebu inzulínu diabetiček během kojení, zpravidla oddaluje návrat plodnosti a na dlouhou dobu potlačuje ovulaci, pro kojící matky po porodu je zpravidla snazší zhubnout zpátky na původní váhu. Kojením by se dalo zamezit mnohým zdravotním problémům, se kterými ženy později v životě bojují. S každým měsícem kojení navíc jsou matky více a více chráněné také proti srdcovým onemocněním a vysokému krevnímu tlaku.

Nekojení ohrožuje zdraví matek. 

Kromě toho je mateřské mléko kdykoliv přístupné, má vždy přiměřenou teplotu (i při horečce se nemusíte bát, že by bylo mlého "horké"), kojení je pohodlnější než příprava umělé výživy a následné vymývání a sterilizace lahviček, a nezanedbatelné je i ekonomické hledisko - kojení je zdarma.

Výhody pro miminko

Kojení nejenže přispívá k rozvoji mozku dětí, ale je důležité i pro budoucí duševní zdraví dítěte. Přispívá k zvyšování inteligence, kognitivních schopností a rozvoji řeči dítěte ve veku, ve kterém se dítě mimořádně rychle vyvíjí a během celé doby trvání kojení. Kojení působí kladně na psychický a citový vývoj dítěte. Tělesným kontaktem matky a dítěte po porodu se mezi nimi vytváří pevné citové pouto. To je velmi důležité pro další duševní i sociální vývoj dítěte. 

Složení mateřského mléka se mění v průběhu jednoho kojení, v průběhu dne i během celého období, kdy je dítě kojeno. To znamená, že se přizpůsobuje okamžitým výživovým potřebám dítěte, což je důležité pro jeho zdravý růst a tělesný vývoj. V mateřském mléce je obsažena celá řada látek, které ničí bakterie nebo zpomalují jejich růst. Železo z mateřského mléka je dítětem velmi dobře využíváno, což u dětí výhradně kojených brání vzniku chudokrevnosti. Navíc - samotné sání na prsu, bez ohledu na to, jestli v daném okamžiku miminko pije mléko anebo saje bez pití, napomáhá správnému rozvoji tváře děťátka, zejména správnému formování zubných oblouků, patra, a tím má vliv na postavení zubů a následně na zdravotní stav ústné dutiny po celý zbytek života člověka. Správné formování ústné dutiny ovlivňuje postavení i jiných důležitých součástí hlavy děťátka - např. velikosti nosových štěrbin, postavení Eustachové trubice, hltanu atd.

Kojení přímo působí na zdraví dětí. Nekojené děti, případně děti, kterých kojení bylo ukončené příliš brzo, mají studiemi dokázané statisticky vyšší riziko toho, že budou častěji nemocné, že jejich choroby budou mít těžší průběh, že některé onemocnění pravděpodobněji dostanou, že jejich léčba bude trvat déle, že budou mít horší výsledky ve škole, budou se hůř chovat, mají vyšší riziko obezity, ochoření srdce a cév, horší vývin zraku, čelisti, ústné dutiny, vyšší riziko ekzémů.

Existuje množství studií, které dokazují, že mateřské mléko je nesmírně důležité pro to, aby mělo dítě v dospělosti normální hladiny cholesterolu, normální krevní tlak, aby se předcházelo riziku kardiovaskulárních onemocnění a infarktu. Kojení, a to právě dlouhodobé kojení až do přirozeného odstavení, je prevencí obezity. Zvýšení počtu kojených dětí se spojuje právě s nižší mírou obezity. Jedna z takových studií se dokonce uskutečnila i v České republice na českých kojených dětech.

Naopak, riziko obezity či vysokých hladin cholesterolu představuje podávání umělého mléka, které tvoří téměř z polovice nějaká forma cukru. K tomu přistupuje skutečnost, že děti, které pijí umělé mléko, dostávají příliš velké množství bílkovin, nemluvíc o tom, že dostávají tuky v nevhodném složení a úplně nepodobné tím, které by měli dostat.

Co se týče tuků v mateřském mléku - jde o tuky, které jsou pro růst dětí nevyhnutné, obsahují látky, které prospívají rozvoji mozku, mají pozitivní vliv na dětský organizmus, jsou přesně tím, co mají děti dostat, jelikož jsou lidskému druhu vlastní. Navíc tyto tuky obsahují potřebné v tucích rozpustné vitamíny, mateřské mléko z velké části pokrývá například potřebu vitamínu A i ve 2. a 3. roku života. V tucích nacházejících se v mateřském mléku se navíc nacházejí látky, které chrání dítě před infekcemi a jsou důležitou součástí budování imunitního systému dítěte. Navíc jsou to tuky, které jsou důležité pro zabezpečení kalorického příjmu dítěte.

Další důležité důvody proč kojit si můžeté pročíst i zde

Umělé mléko?

Tento seznam porovnávající mateřské mléko s umělým mlékom je síce v angličtine, ale již jenom zběžný pohled stačí na to, aby se dal pochopit i bez překladu.

Krmení miminek umělou výživou zvyšuje riziko vícerých chorob dítěte i matky: nekojené děti mají vyšší riziko zápalu středního ucha, vysokého krevního tlaku, vysoké hladiny cholesterolu, diabetu I. a II., astma, obezity, alergií, gastroenteritidy a při předčasně narozených dětech nekrotizující enterokolitidy. Čtyři ze jmenovaných faktorů jsou rizikem pro arteriosklerózu, což je jedna z nejčastějších příčin úmrtí ve vyspělých krajinách. Matky, které nekojí, mají vyšší riziko: rakoviny prsníků, endometria, osteoporózy či diabetu II.

Umělá výživa je jen hodně vzdálenou náhradou mateřského mléka, protože neobsahuje stovky výjimečných látek obsažených v mateřském mléku. Patří mezi léčivá, a proto její podávání má svoje rizika. Při doporučení umělé výživy je potřebné zvážit tyto rizika podobně jako při indikacích jiných léků. Podle Dohovoru o právech dítěte má kojení důležitou úlohu pro zabezpečení práva dítěte na nejlepší možný zdravotní stav.

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje výlučné kojení 6 měsíců, kojení do 2 let věku miminka jako minimum a poté doporučuje, aby byly děti kojené dále až do přirozeného odstavení. Po 6 měsíci věku se doporučuje zavedení pestré, zdravé a výživné stravy. Umělé mléko po 6tém měsíci věku miminka není potřeba ani kdyby děťátko nebylo kojeno, pokuď přijíma dostatek pestré a zdravé stravy. WHO kromě toho trvá na tom, že "pokračovací" mléka jsou nejenom nepotřebné, ale když se používají jako náhrada mateřského mléka od 6tich měsíců a později jsou i nevhodné. Současné složení pokračovacích umělých mlék vede ke zvýšenému příjmu biílkovin a sníženému příjmu esenciálních mastních kyselin, železa, zinku a vitamínů skupiny B v porovnaní s odporučením WHO pro přiměřený růst a vývin kojenců a dětí.

O problematice zavádějících reklam na umělou výživu si můžete pročíst v článcích o marketingu náhrád mateřského mléka a marketingu pokračovacích mlék.

Kojení jde ruka v ruce s :


Články, informace a fakta jsou prevzaté ze stránky www.mamila.sk